Život tančí mezi stromy a létá nad městy... s lidmi míjí se.

Chvíle...

24. ledna 2014 v 23:31 | Ann~e |  Výlevy
Jednoho dne, ať už si budu přát cokoli, zmizí. Nevím, jak to. Netuším, proč je to důležité. Každý moment je tak vzdálený a každá sekunda tak drahá. A já nemám dost, abych si mohla zaplatit pár chvil navíc. Nejspíš na ničem z toho nezáleží. Možná nesejde na bolesti, kterou tím vším způsobím svému malému světu, jak moc ho zraním. Kolik z těch, kteří jsou jeho součástí, se mě budou snažit udusit, zmenšit ten prostor, který mám. Ale možná na tom záleží víc, než tuším. Možná bych neměla tvořit zlé víc, než už nyní tvořím. Snad stačí jen slunce a sníh a hvězdy. Třeba nepotřebuji víc než vzduch, než několik málo okamžiků, které mi daruje. A přesto. Jsem. Zatím stále ještě dýchám. Pláču. Směju se.

Zůstaň. Dívej se. Pár doteků. Ty víš. Nic víc... nic míň.
 

Zašlý rok

28. prosince 2013 v 17:55 | Ann~e |  Básně
Klid a mír,
kdo však ví, kolik bolesti?
kulka do srdcí kreslí
příběhy přátelství.

Spočinou
v poklidu mrtví i zrození,
nakonec neznají
nic a vše.
Snad Bohem stvořeni.

Objetí snů,
přátelství v naruči
zatančí
nakonec se smrtí
a rok, co se omývá,
ten rok, co končí.

Pravda a lež,
to, co se prolíná,
jediná hodina
matce tvé do klína
skočila, aby řekla:
,,Jsem sestrou toho,
který dnes odchází.
Jsem jeho koncem,
však umírám s ním."

A pak se otočí,
vteřiny
dokončí
a pláče
zašlý rok.





Ona

23. prosince 2013 v 20:30 | Ann~e |  Povídky
Nic dlouého, nic, co by tak moc souviselo. Jen malá tragédie života a toho, co nás zničilo, ničí, zničí...

Vlasy se vplétaly do větví stromů. Srůstala s lesem. Usmívala se, tak tichá, vzdálená všemu tady a teď. A pak se její oči rozezpívaly. Ty tóny byly malé. A vyrůstaly s kapkami krve. Stékaly po její tváři jako slzy, ale ona neplakala. Nikdy neplakala. A ani nebude. Zůstane zamotaná do těl stromů, vyryta do tváří těch, které potkala, spojena se zemí i vzduchem, ohněm a vodou. Bude životem smrti a smrtí života, příběhem, sílou, mocí, přírodou. Je tím, co přijde, tím, co bylo. Ona je.
A krev očí se nezastaví, už nikdy se nezastaví...

Další články


Kam dál

Reklama